5. prosince

To vám zas byl binec, když jsem ráno přišla do knihovny! Zlatý žebřík svaté Barbory už je sice zase na svém místě – i díky vám, kteří jste nám pomohli zjistit, kde ho včera skřítci nechali.

Ale jinak! Všude ťápoty, drobky, knížky zase rozházené, a jedna dokonce i trochu okousaná… Vypadá to, že skřítci jsou nepolepšitelní lumpíci. Na zemi byly i podivné černé stopy, skoro jako kdyby u nás tancoval čert. Ale čerti přece chodí až dnešní večer… Navíc se prý domácí skřítci setkání s Mikulášem, anděly a čerty raději spíš vyhýbají. Asi mají strach, co by jim laskavý Mikuláš na ty jejich lumpárny řekl. Nejspíš by je moc nepochválil.

Ale abyste si nemysleli - zlí naši skřítci nejsou, to ne! Představte si, že je moc trápilo, co vyvedli včera svaté Barborce, a tak se rozhodli, že jí napíší dopis a omluví se jí.

Po kom ho ale poslat? No přece po andělovi. Ten bude tím nejlepším poslíčkem do nebe. Večer prý si na něj počíhají a dopis mu tajně dají do košíku. Hlavně aby je u toho nikdo neviděl!

A tak se večer vyplížili ven a  vlezli do andělova košíku s nadílkou. Schovali v něm dopis pro Barborku, ale než stihli zase zmizet, hrábla do košíku velká chlupatá tlapa. Nabrala hrst perníkových srdíček a čokoládových zvonečků a spolu s nimi vytáhla ven i vyděšené skřítky. A šup s nimi do pytle!

Ta chlupatá tlapa patřila k jednomu drzému a hodně mlsnému čertovi. Chtěl si pár dobrot vzít jen pro sebe a omylem přitom chytil i naše skřítky...

Prosím, pomozte! Dokážete čerta na klikaté cestě vystopovat a zachránit skřítky dřív, než je odnese až do pekla? - snazší labyrint pro menší děti, obtížnější varianta pro větší děti