7. prosince

Hurá! Naši skřítci jsou zachráněni. Čert je musel pustit, protože těch dobrých skutků jste včera udělali opravdu hóóódně. Moc vám děkujeme, určitě v tom pokračujte - nikdy nevíte, kdo zrovna vaši pomoc na cestě z pekla potřebuje.  

Oba skřítci se vrátili z pekla pěkně umounění. Musela jsem je pořádně umýt a vydrbat. To víte, že se to neobešlo bez prskání, takže jim z uší i nosu šly velké mýdlové bubliny, až jsme se museli smát.

Ale jejich pobyt v pekle byl i k něčemu dobrý. Ti naši malí nezbedníci se totiž rozhodli, že je nejvyšší čas přestat vyvádět lumpárny. Odteď už prý budou jen pomáhat. Jsem zvědavá, jestli se jim to podaří. Co myslíte?

Dnes jsme se spolu chtěli pustit do pečení perníčků, jenže jsme zjistili, že nám došel med. Skřítky hned napadlo, že by o něj mohli někoho poprosit. Prý vědí koho. Je to takový starší pán, kterému když byl ještě malé dítě, usedl na obličej včelí roj. Včelky mu ale vůbec neublížily, naopak - nakrmily ho medem. Tenhle muž se stal později biskupem a po smrti dokonce svatým a patronem, tedy ochráncem, včelařů. Jenže jak on se jmenoval? Skřítci si ne a ne vzpomenout. Dokonce se jeho jméno pokoušeli najít i v knížkách na poličce a pěkně je u toho rozházeli, ale nepomohlo to. Možná byste jim mohli poradit.