4. prosince

Dnes jsme se trochu opozdili. V knihovně bylo totiž přes den docela živo, a tak se skřítci neukázali. Myslela jsem, že jsou plaší, a tak se raději schovali. Ale kdepak! Nebylo to plachostí. Oni se totiž objevili až teď, když už je venku skoro tma. A samozřejmě celí promáčení a promrzlí. Zato tvářičky měli pěkně červené a oči jim zářily. 

Byli prý venku - koulovat se a klouzat. A taky pro barborky. To jsou třešňové větvičky, které se 4. prosince dávají do vázy. 

Divila jsem se, že na ně dosáhli. Ale prý jim v tom pomohl zlatý žebřík, který se najednou spustil z nebe. Po něm sestoupila bíle oděná postava. To byla určitě svatá Barbora, ta má dnes svátek. Jenže Barborka skřítky vůbec nezajímala, oni potřebovali ten žebřík. A tak si ho - úplně bez dovolení a potají - vzali!!! Natrhali větvičky a pak pospíchali do svého nového pokojíčku.

Chudák Barborka! Jak se teď dostane zpátky na nebe? Uměli byste zjistit, kde skřítci žebřík nechali?

A co kdybyste svým skřítkům také natrhali třešňové větvičky. Uvidíte, jestli jim do Vánoc vykvete.